🎈 Tino sní
Ahoooj kamarádi! Tady je zase váš Tino – cestovatel, zmrzlinový znalec a dřevěný objevitel! A mám pro vás novou historku, která by se mohla klidně jmenovat „Indiana Tino a tajemství pyramid“! No vážně! Tentokrát jsem byl totiž v Egyptě! A to díky mé nové kamarádce Lídě, která mě přibalila do kufru, když jela s babičkou a dědou k moři. Ale to nebyla žádná obyčejná plážová dovolená… tohle byla faraonská jízda!
🧳 Všechno začalo u kufru
„Tino, jedeš s náma!“ řekla Lída. A já? Skočil jsem radostí až na parapet! Sbalil jsem si klobouček, miniaturní opalovací krém (jeden tah štětcem a hotovo) a hlavně – zmrzlinový notýsek, abych si zapsal všechny egypské chutě zmrzliny.
Let byl dlouhý, ale vzrušující. Když jsme přistáli, praštil mě do dřevěného nosu teplý vzduch a vůně koření. A písek! Všude písek! Babička říkala, že jsme teď v Hurghadě, ale hlavní program měl teprve přijít…
🏜️ Výlet k pyramidám: horko, záhady a… zmrzlina!
Jedno ráno Lída nadšeně oznámila:
„Jedeme na výlet! Do Káhiry! Uvidíme pyramidy!“
Pyramidy! Ty opravdové! Takové ty, co v nich prý bydlí mumie a kde se ztrácejí turisté (a občas i dřevění kamarádi, ale o tom za chvíli).
Dorazili jsme k pyramidám v Gíze. Bylo vedro, že by se dala péct pizza na kameni. Děda si koupil slamák, babička vodu a já dostal první egyptskou zmrzlinu – banánovo-datlovou. No… „Zajímavá… ale GELAD’ORO to teda není!“ Zapsal jsem si to do notýsku a pokračovali jsme dál.
❓Ztracený v srdci pyramidy!
Pak to přišlo. Vstup do pyramidy. Malý tunel, velká očekávání. Babička zůstala venku, děda funěl za Lídou a já… já jsem chtěl vidět všechno! Trochu jsem popošel dopředu… pak ještě trochu… a pak jsem uviděl tajnou chodbu. Nikdo si mě nevšiml, tak jsem zabočil. Ticho. Tma. A tikot mého dřevěného srdce.
Bylo tam tak ticho, že bych slyšel padat písek. Kráčel jsem dál – malý krok pro Tinovu nožku, ale obří skok pro dřevěnou civilizaci! Najednou… kámen pod mou nohou klikl. „Ajajaj, Tino, teď jsi něco zmáčkl!“ Stěna za mnou se zavřela. A přede mnou se rozzářila starobylá komnata – plná hieroglyfů, prachu… a sarkofágu. A ten… se začal hýbat! 😱
💀 Probuzená mumie
Víko pomalu sklouzlo a z něj vylezla mumie, ovázaná hadry, s očima jako zářivky a hlasem, co zněl jako chrchlající starý kávovar: „Kdo… ruší… můj… věčný spánek?!“
Polkl jsem třísku. „Já… ehm… Tino. Dřevěný turista. Nechtěl jsem rušit, jen jsem… hledal zmrzlinu?“
Mumie zavrčela a zvedla ruce: „Za to, že jsi mě probudil, sesílám na svět… KLEEEETBUUUU…!“
🪵 Tino zachraňuje svět (už zase)
A tehdy jsem pochopil, že nemůžu bojovat silou… ale vtipem. Zhluboka jsem se nadechl (jak jen dřevěná loutka může) a povídám: „Kletbu? Jako že se mi Wi-Fi připojí jen tehdy, když mi zbývá 1 % baterky…!“
Mumie se zarazila. „Nebo že se mi popcorn v mikrovlnce nikdy nedopuká celý… a pokaždé shoří ten jeden zatracený spálenec!“ Začala se škubat… „A co kdyby zůstala navždy jen jedna ponožka z každého páru… a vždy ta s dírou na palci!“ Trochu si poposedla a zakryla si pusu… „Nebo… že mi auto-korektor v mobilu přepíše ‘miluju tě’ na ‘miluj těsto’… a ‘mamka’ na ‘mamlas’!“ Postavila se a otočila se zády… „A každá zmrzlina začne kapat dřív, než ji ochutnám… přímo na mé bílý triko… bez ubrousku v dohledu!“
A pak se to stalo – mumie se rozesmála! Takovým tím prastarým, chrčivým smíchem, až se otřásla celá komnata.
„Tino… ty máš odvahu. A humor. Dávám ti pokoj… “ 💤 A znovu usnula. S těžkým “puf” se svalila zpátky do svého sarkofágu. A stěna se otevřela.
🎉 Zpátky na slunce, zpátky do Hurghady
Když jsem se vyškrábal ven, babička mě málem polila ledovým čajem. „Tino! Kdes byl?! Všichni jsme tě hledali!“
„Jen… jsem vyjednával s jednou velmi suchou dámou…“
„Cože?“
„Neřeš, babi. Dám si zmrzku.“
Děda mezitím seděl u stánku s falafelem, Lída mi koupila kokosovou zmrzlinu a všichni jsme si společně vychutnali poslední slunce pyramid, než jsme se vrátili zpět do Hurghady.
🧠 Faraonské moudro
„Někdy se i v temné pyramidě skrývá světlo – a často ho najdeš právě tehdy, když se nebojíš smát. A když se náhodou potkáš s mumií, buď jako já. Vtipný, statečný a srdcem vždy připravený na dobrodružství.”
