🎈 Tino sní
Pokračování příběhu Tajemství ztracené lodi (první díl čti ZDE)
⚓️ Zajetí začíná
Ze všech stran se na nás sesypaly háky, lana a… zlověstní piráti! Tři chlapi s dřevěnýma nohama (jeden je měl obě), jedna vousatá pirátka jménem Madame Sýr, a jejich kapitán – Hromburác Blátočvacht. Smrděl po rybách a měl na ramenou papouška, co neustále křičel: „ZLATOOO!!!“
🪙 Poklad mizí – a já s ním
„Na palubu s nima! A tu truhlu taky!“ zařval Hromburác, až mi zamrzla lentilka v puse. Takže nás – mě, Karla a Jakuba, rumovou pokladnici i s truhlou plnou mincí odtáhli na jejich děravou loď jménem „Šplouchající Pomsta“.
„Teď si vás pěkně vychutnáme, chlapečci… odvezeme na pustý ostrov, rum vypijeme a za mince si koupím nové oko!“ smál se pirát, co měl zuby z mušlí. Fuj.
🧠 Vymýšlím plán (geniální samozřejmě)
Zatímco posádka slavila, střílela do nebe jako šílená, moře i lodě a pirátka Madame Sýr si mazala moji zmrzku, zašitou pod košilkou pro případ ztroskotání, na boty, plížili jsme se v tichosti do podpalubí. Vzpomněl jsem si, co říkal náš kuchař na pevnině: „Největší zbraň není harpuna, Tino… je to mixér a šlehačka!“
Nastrojili jsme past ze šlehačkové bomby. Schovali jsme ji do sudu ke střelnému prachu a počkali, až si piráti půjdou znovu nabít bambitky.
Když piráti otevřeli sud…BAM!
Šlehačka jim bouchla do vousů a očí, my vyrazili jako kulový blesk! Na palubě začala klouzavá mela – piráti padali, lezli po kolenou, skákali do moře a Madame Sýr si sedla do kýblu se sardinkami.
Naše parta mezitím přetáhla truhlu a pokladnici zpět na vlastní loď, přestříhla lana a odplula rychle pryč. Já, vestoje na zábradlí, mával a volal:
„Neberte si, co není vaše! A zmrzka patří do mrazáku, ne na boty – trdlo!“
Ten večer, když hvězdy svítily nad klidným mořem a poslední kapka čokoládové polevy dopadla do písku, jsme si všichni uvědomili jednu důležitou věc.
🌈 Moudro z Karibiku
„Jen proto, že něco chceme, neznamená, že to můžeme druhému ukrást. Ať už jde o poklad, zmrzlinu, nebo hračku v pokojíčku. Každý má právo na to, co je jeho. A ten, kdo respektuje ostatní, má nakonec víc než plnou truhlu – má přátele, dobrodružství a čisté svědomí.”
