🎈 Tino sní
Ahoj kamarádi! Tady Tino, váš oblíbený dřevěný cestovatel. Dneska vám povím o výletu, na který jen tak nezapomenu – protože šlo o míč, medvěda a jednu hodně studenou misi!
🚌 Zvířecí den začíná
Ráno jsme s partou ze Základní školy Újezd v Praze nasedli do autobusu. Paní učitelka Péťa seděla vepředu a povídala si s asistentkou Péťou – jo jo, mají stejné jméno, ale poznáte je snadno – jedna nosí šaty i když prší, druhá má pořád kapsy plné bonbónů (a obě jsou super!).
Když jsme dojeli do ZOO Praha, rozběhli jsme se jak opičky z klece. A taky jsme je hned viděli – opice křičely, žirafy žužlaly větve, lvi zívali, jako by měli pondělí a tygři pózovali jak modelky.
🍦 GELADO’RO v ZOO
Konečně jsme dorazili ke stánku s tou nejlepší zmrzkou na světě – GELADO’RO! Jakmile jsem ji uviděl, vyšplhal jsem rovnou na pultík a zvolal:
„Přátelé, víte, která zmrzlina je nejčervenější?”„Malina!” křičeli děti.
„A která je nejsladší?” „Banán s karamelem!” předháněli se.
“A která nejstudenější? Ta, kterou právě držíš obráceně, Pepíku!“ A pak mu fakt spadla na zem. Oops! 😅 Takové škody. Mravenci si pošmákli.
🐻❄️ A teď přijde medvěd
Poslední zastávkou byli lední medvědi. Byli faaakt aktivní – jeden skákal do vody jako olympionik, druhý házel bójku do vzduchu a třetí se točil dokola jako kdyby měl Instagram a právě nahrával Reels.
Já a Jirka, můj nový kamarád (má brýle, kapsáče a smích jako rozbitá píšťalka), jsme začali hrát fotbal s kelímkem od zmrzliny.
Jirka napřáhl… já skočil do skluzu… a PRÁSK! – kelímko-balónek přelétl plot a spadl přímo k medvědům! A safra.
⚠️ Míč v tlamě a já v akci
„No to ne! Ten kelímek byl z limitované edice GELADO’RO od Superdvojky“ zaječel jsem.
Děti křičely: „Nechoď tam, Tino! Je to nebezpečné!“
Ale já už lezl po větvích, přeskakoval zábrany, šplhal po stříšce výběhu… jako malý James Bond s kloubama na šroubek.
A pak jsem tam byl. Přímo v medvědím vodním výběhu.
Medvěd (říkejme mu Ladislav) držel můj kelímek v tlamě a vypadal, že si z něj chce udělat žvejkačku.
🧠 Taktika: „Falešná ryba“
Co dělat? Z hlavy se mi kouřilo. Udělal jsem to nejchytřejší, co mě napadlo – vytáhl jsem ze svého batůžku (ano, nosím mrazící batoh, i když mám klouby z drátu) obal od rybí zmrzliny z Japonska, kterou jsem měl ještě schovanou z minulé výpravy!
Začal jsem s ní mávat a křičet: „Ladislave! Tady je čerstvá rybička s příchutí lososa! Originál z Tokia!“
Medvěd zpozorněl. Zavětřil rybinu a kelímek pustil. Já skočil, udělal salto, popadl ho a pelášil zpátky ke stromu.
Když jsem se dostal zpět, paní učitelka mě objala (málem mě rozmačkala), Jirka mi dal high five a medvědi… ti dál házeli bójky, ale už trochu zamračeně.
Ve škole jsme měli výtvarnou výchovu, kde všichni malovali svoje zážitky ze ZOO. Já jsem nakreslil medvěda na zadních, jak drží kelímek GELADO’RO – a pod to jsem napsal: „Když jde o zmrzku… nezastaví mě ani medvěd!“
🐻❄️ Medvědí moudro
„Když máte dobrý plán, odvahu v srdci a trochu zmrzliny po kapsách, zvládnete i to, co se zdá nemožné! A hlavně – opravdoví hrdinové nekřičí “Pomóc!”, ale “Ryba z Tokia!”





















